|
|
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka
Smetánková, Barbora ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Název: Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka V mnoha právních řádech se v souvislosti s novými možnostmi zjišťování vrozených vad plodů (pomocí tzv. prenatální diagnostiky) objevují žaloby, kterými si žalobce nárokuje odškodnění za nedbalost lékaře při provádění těchto testů. Tyto nároky se nazývají "wrongful life", "wrongful birth", "wrongful conception" a "wrongful abortion". Nárok "wrongful life" je nejčastěji uplatněn v tom případě, kdy lékař při provádění prenatální diagnostiky neodhalí existující vrozenou vadu plodu a rodičům tedy nepodá zásadní informace, na základě kterých by se rodiče daného dítěte mohli rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství. Žalobcem je v tomto případě samo postižené dítě a jeho nárok spočívá v tvrzení, že se vůbec nemělo narodit. Nárok "wrongful birth" vyvstává ve stejné situaci, ovšem žalobci jsou rodiče dítěte, kteří si nárokují odškodnění za emoční újmu a zvýšené náklady spojené s narozením a péčí o postižené dítě. V případě nároku "wrongful conception" je nejčastějším důvodem pro podání žaloby nedbale provedený sterilizační zákrok. Nárok "wrongful abortion" přichází v úvahu v situaci, kdy lékař nedbale provede prenatální diagnostiku a odhalí vadu plodu, na základě čehož se rodiče rozhodnou pro potrat, ovšem diagnóza byla mylná a...
|
|
|
Soukromoprávní odpovědnost členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností
Váňa, Dalibor ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou právní úpravy soukromoprávní odpovědnosti členů statutárních orgánů kapitálových společností a otázkami s tímto spojenými. Celá práce je průběžně doplněna relevantní judikaturou. Práce nejprve vymezuje pojem odpovědnosti, principů řízení a správy obchodních korporací, jednání statutárních orgánů za obchodní společnosti. Následuje historický exkurs dané problematiky, zejména ve vztahu k právní úpravě obsažené v obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Práce se dále zabývá teoretickým rozborem odpovědnosti, předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu a dalšími souvisejícími otázkami. Těžiště práce se zaměřuje na rozbor a komplexní pojetí právních institutů péče řádného hospodáře a pravidlo podnikatelského úsudku. Práce obsahuje srovnání právní úpravy obsažené v již zrušeném občanském a obchodním zákoníku s právní úpravou aktuálně účinnou obsaženou v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákoně o obchodních korporacích (zákon č. 90/2012 Sb.). Rigorózní práce se dále zabývá otázkami zákonného ručení členů statutárních orgánů při způsobení a neuhrazení újmy společnosti a otázkami zákonného ručení členů statutárních orgánů v souvislosti s úpadkem společnosti, právní úpravou udělování pokynů do obchodního vedení a komparací předmětné materie s právní úpravou...
|
|
|
Dopady úpravy v novém občanském zákoníku do pojištění odpovědnosti za škody
Klierová, Irena ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Rybák, Zdeněk (oponent)
Dne 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"), nejvýznamnější právní předpis, jež je součástí rozsáhlé rekodifikace českého soukromého práva. Právě tato diplomová práce "Dopady úpravy v novém občanském zákoníku do pojištění odpovědnosti za škody" poukazuje na nejdůležitější změny a dopady, které se promítly mimo jiné do sektoru pojišťovnictví. První část práce se zabývá především teoretickou koncepcí odpovědnosti, základními předpoklady jejího vzniku a způsoby náhrad majetkových a nemajetkových újem, včetně komparace nároků dle původní právní normy a té úpravy současné. Rovněž je zde upozorněno na právní dvojkolejnost v oblasti odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Druhá část práce je věnována problematice implementování NOZ do praxe pojišťoven, jak po stránce legislativní, tak finanční, včetně prvních vyčíslení dopadů těchto změn v oblasti likvidace pojistných událostí z titulu náhrady nemajetkových újem. Třetí část se zaměřuje na samotnou charakteristiku a konstrukci odpovědnostních pojištění. Součástí je základní členění podle právní závaznosti a popis druhů pojištění odpovědnosti. V závěrečné části je celkové zhodnocení pojištění odpovědnosti na českém pojistném trhu.
|
host ::
RSS.